Karmel Edith Steinové

Srdečně zveme křesťany všech církví a všechny lidi dobré vůle ke společným ekumenickým modlitbám inspirovaným duchem Taizé.

(bratr Roger z Taizé)

Nejbližší setkání se koná:

Kdy: 25. 5. 2007 v 18:30
Kde: v kapli kláštera sester karmelitek sv. Terezie Jinonická 22, Praha – Košíře. Pokračování »

O víkendu 18.-20. května 2007 se v klášteře paulánů ve Vranově u Brna uskuteční česko-německé setkání, které velmi doporučujeme všem, kteří se zajímají o kontemplaci. Setkání, vedené Janem Šedivým, dlouholetým lektorem Würzburské školy kontemplativní modlitby, má být příležitostí k vzájemnému poznání lidí dvou národností, kteří jdou podobnou duchovní cestou (znalost němčiny není podmínkou účasti!).

Pokračování »

Ve dnech 17.-24. srpna se v exercičním domě jezuitů na Hostýně uskuteční kurs kontemplativní modlitby vedený Janem Šedivým. Kurs je zamýšlen pro „pokročilé“ (tj. pro ty, kdo se již nějakého podobného setkání účastnili), ve výjimečném případě pro ty, kdo ještě žádný kurs neabsolvovali, ale mají už s meditací aspoň základní zkušenost. Bližší informace zde hostyn2007.pdf

Mnoho lidí se nechá odradit od modlitby, a to ne proto, že by jim scházela dobrá vůle, ale protože jim v tom brání jejich představy o tom, kdy je a kdy není jejich modlitba dobrá a jak vůbec čas modlitby trávit. Modlitba je těžká, říkají mnozí.
Možná to tak docela není. Možná by byla snadnější, kdybychom respektovali některá „pravidla hry“, kdybychom věděli, co dělat, když se modlíme. Pokračování »

Poznámka k šestému odstavci první kapitoly třetích komnat (Hrad v nitru)

Terezie píše: „Mělo by vám stačit, že jste Božími vazalkami, netužte po čemsi navíc, abyste nakonec nezůstaly zcela bez ničeho.“

Zarazilo mě, že by člověk měl před vstupem do čtvrtých komnat přestat toužit po dosažení středu hradu. Ukázalo se, že jsem citovanou větu špatně pochopil. Pokračování »

Půst je lékem pro tělo i pro duši.
Půstem se tělo stává chrámem Svatého Ducha. Stává se prostupné pro Božího Ducha. Člověk náleží Pánu, nejen podle duše, ale i podle těla. My tělo pouze nemáme, nýbrž tělem jsme. A chceme-li se otevřít Bohu, musíme začít tělem. Chceme-li náležet Pánu, musí to být i tělesně citelné. Půst posvěcuje tělo a posléze vede člověka před Boží trůn. Staví nás do Boží přítomnosti. Udržuje otevřenou ránu, která nás udržuje v pohybu směrem k Bohu, abychom příliš rychle nehledali uspokojení své touhy někde jinde, u lidí nebo u světské krásy. Půst nás chrání před zakrýváním oné rány, nedovolí, abychom ji vycpali náhražkovými uspokojeními. Dává nám tělesně pocítit naše nejhlubší určení, že jsme totiž na cestě k Bohu a že jen On může ukojit náš nejvnitřnější neklid. Pokračování »