Karmel Edith Steinové

Thomas Merton

Ve svém utrpení musíme být upřímní jako ve všem jiném. Musíme uznat svou slabost a bolest, ale  nemusíme je rozhlašovat. Je dobře si uvědomit, že asi nejsme schopni trpět ve velkém stylu, ale i tak musíme svou slabost přijímat s jistým hrdinstvím. ..

Musíme se vypořádat se skutečností, že je mnohem těžší vydržet dlouhou jednotvárnost lehčího utrpení než krátký nápor intenzivní bolesti. To, co je v obojím případě těžké, je naše chudoba a podívaná na to, jak se naše já pořád více zmenšuje na nic, jak ztrácí cenu v mínění našem a našich přátel. Pokračování »

Díky chřipce jsem konečně dočetla text W. Bridgese Na prahu změn (vydal Návrat domů, asi 2005), který mi v téhle chvíli přijde  inspirativní pro ty, kdo čelí nějaké nové životní situaci a připadají si momentálně dezorientovaní, zmatení, rozpačití a nechápou proč.

Nejde kupodivu o rychlokurs, jak se vrátit co nejdříve do klidu, ale spíš o knihu, která se snaží nabídnout možný vhled do mechanismů našeho vnitřního prožívání situace životní změny. Teprve pokud postřehneme, co se v nás odehrává, co případně skončilo, co už tu neodvolatelně není, můžeme učinit další životní krok. Pokračování »

Pro letošní rok jsme připravili novinku: pravidelná setkání určená těm, kdo zvažují, zda mají povolání k zasvěcenému životu. Jde o setkání určená mladým ženám (cca 17-35 let). Scházíme se na Karmelu Edith Steinové v Praze-Košířích (Jinonická 22), ale občas i na jiných Karmelech, viz kalendář tady dole.

První setkání se uskuteční o druhém říjnovém víkendu (8.-10.10. 2010)  na Karmelu v Luké (u Bouzova). Vzhledem k možným potížím s dopravou doporučujeme předem se ohlásit (karmelitky/at/gmail.com), abychom vás případně vyzvedli na nejbližším nádraží. Pokračování »

dokončení

„Věř mi, bratře, ještě jsi nepochopil sílu pokušení a jeho záludnost,“ píše Izák Syrský  jednomu poustevníkovi. Ale zkušenost tě jednou poučí a „budeš před ním jako dítě, které neví, kudy kam. Z celého tvého vědění bude hromada harampádí jako u malého děcka. A tvůj duch, který se zdál tak pevně zakotvený v Bohu, tvé tak přesné poznání, tvé tak vyvážené myšlení budou pohrouženy do oceánu pochybností. Jen jediná věc ti pomůže je překonat: pokora. Jakmile se jí chopíš, všechna jejich moc ochabne.“ Pokračování »

pokračování

„Podstata, jež přesahuje iluze, které máme o sobě samých, o druhých a o Bohu.“

Toto „přes, nad“ jsme povoláni objevovat stále více, za podmínky, že odejmeme slovu „iluze“ jeho hanlivý smysl a hlavně že nebudeme nikoho soudit. Říci o někom, že živí iluze, není žádná výtka, Pokračování »

Thomas Merton

Člověk pozná, že objevil své povolání, když se zamýšlí nad tím, jak žít, a když začne žít. Tak toho, kdo je povolán k samotě, přejde starost o to, jak žít, protože začne opravdu klidně žít, až když je sám. Není-li však někdo povolán k životu v samotě, bude se obávat o život tím více, ba zapomene i žít, čím více bude sám. Nežijeme-li podle svého skutečného povolání, myšlení náš život otupuje, nebo se vetře na jeho místo, nebo ustoupí životu, takže náš život utopí naše myšlení a udusí hlas svědomí. Když své povolání nalezneme, myšlení a život splynou. Pokračování »

Díky Boží milosti byli světci a svatí lidé v každém století a v každé skupině schopni pochopit to, co je podstatné, ovšem pouze tehdy, jestliže byli ochotní se vydat tou bolestnou cestou sestupu, kterou my katolíci nazýváme „křížová cesta“, Ježíš ji nazýval „znamení Jonáše“, Augustin ji nazýval „velikonoční tajemství“ a apoštolské vyznání víry „sestup do pekel“. Bez těchto cest sestupu tu prostě zůstává něco, co se týká Boží podstaty a přirozenosti duše a co nejste schopni pochopit. Pokračování »

se uskuteční v neděli 6. prosince 2010 na Karmelu Edith Steinové.  Abyste dostali program a text k meditaci, je třeba se předem přihlásit na obvyklé adrese. Doprovází sr. Denisa Červenková CSTF a Vladimír  Suchánek (UP Olomouc).

Jean Vanier

Naše životy jsou tajemstvím růstu od slabosti ke slabosti, od slabosti malého dítěte ke slabosti starce. Během svého života jsme náchylní k vyčerpání, nemocem a nehodám. Slabost je v nitru každého z nás. Stává se prostorem pro chaos a zmatek, pokud nás ostatní odmítají; a naopak, stává se místem pokoje a radosti, jestliže jsme přijímáni, je nám nasloucháno, jsme oceňováni a milováni.  Pokračování »

Jean Vanier

Základní lidskou potřebou je přinejmenším jedna osoba, která nás uznává a důvěřuje nám. To však není dostačující. Každý z nás potřebuje někam patřit, ne pouze k jedné osobě, nýbrž k rodině, přátelům, skupině a kultuře. Proto je tato kapitola o sounáležitosti.

Sounáležitost je důležitá pro náš růst k nezávislosti. Je dále důležitá pro náš růst k vnitřní svobodě a zralosti. Pouze díky sounáležitosti se můžeme dostat ze zajetí individualismu a egocentrismu, za jejichž zdmi se cítíme chráněni, ale také jsme jimi izolováni. Pokračování »