Anselm Grün
Otec Pavel z Galaty říká o sobě a svém každodenním cvičení: „Mám na mysli stále tyto tři věci: mlčení, pokoru ducha a to, že si říkám: Nemám žádné starosti.“ Zde opět nalézáme mlčení, které nám mniši radí, a pokoru jako základní postoj náboženského člověka. Pokračování »
Anselm Grün
Pro mnichy je důležité, jak si konkrétně rozdělí den a jaká cvičení si ukládají. Na první pohled se to jeví jako okrajová záležitost. Ve skutečnosti se zde ale rozhoduje, zda se duchovní život podaří, či ne. Zdravá spiritualita vyžaduje zdravý životní styl.
„Otec Poimen řekl: U otce Pamba nacházíme trojí tělesná cvičení: denní půst až do večera, mlčení a mnoho tělesné práce“. Pomocí těchto cvičení dospěl Pambo ke své duchovní zralosti. Důsledné zachovávání těchto tří věcí jej proměnilo. Pokračování »
Olga Tokarczuková
Uvnitř i zvenku, k sobě i k ostatním, vyprávět každou situaci, nazývat každý stav; hledat slova, zkoušet si je, střevíček, který mění pohádkovou popelku v královnu. Přesouvat slova jako žetony, které klademe na čísla v ruletě. Třeba to teď vyjde? Třeba vyhrajeme?
Mluvit, chytat lidi za rukáv, přikázat jim posadit se naproti a poslouchat. Potom se sám proměnit v posluchače jejich „mluvit, mluvit“. Což není psáno: Mluvím, tedy jsem? Mluví se, a tedy se existuje? Pokračování »
Kdybychom oceány naplnili inkoustem,
kdyby se všechny stvoly trávy změnily v pero,
kdyby byl celý svět z pergamenu
a každý člověk písařem z povolání,
abychom vypsali lásku Boží,
nestačil by inkoust z oceánů,
ani by ji nedokázal pojmout pergamen,
i kdyby se prostíral od nebe k zemi.
hymnus zpívaný před čtením Tóry (11.stol.)
Když se člověku někdy ukáže nová cesta k následování, k službě Boží, pak ji má v sobě uložit a nevyslovovat ji devět měsíců jako v těhotenství a teprve potom, jako kdyby rodil, ji má oznámit ostatním.
rabi Jehuda Cvi ze Stretyna
…než se zase s koncem léta konečně vrátíme k pravidelnému přispívání na zdejší stránky, zatím alespoň troška humoru:
Marshallův první zákon: Nikdy nedopusťte, aby vám fakta nabourala důkladně promyšlené špatné rozhodnutí.
Podaří-li se odstranit jednu chybu, objeví se ihned dvě další a mnohem závažnější než chyba právě odstraněná.
Když všechno zklame, je třeba přečíst si návod.
Murphyho zákon kostelních lavic: Kostelní lavice jsou většinou konstruovány tak, aby v nich nešlo pohodlně ani sedět ani klečet.
Pokračování »
Franz Kafka
Jsou dva hlavní lidské hříchy, ze kterých vyplývají všechny ostatní: netrpělivost a lhostejnost. Pro netrpělivost byli vyhnáni z ráje, pro lhostejnost se nevracejí zpět. Možná ale je jen jeden hlavní hřích: netrpělivost. Pro netrpělivost byli vyhnáni, pro netrpělivost se nevracejí. Pokračování »
W. Barry, W. Connolly
Ve starověkém Izraeli vystupovali praví i falešní proroci. V době Nového zákona existovaly svářící se strany, z nichž si každá dělala nárok na to, že uchovává autentické Ježíšovo učení. Napříč dějinami byli muži a ženy, kteří tvrdili, že vědí, co Bůh chce, usvědčováni událostmi ze svého omylu. Následkem toho se církev tradičně měla na pozoru před soukromými zjeveními. Jak potom může někdo poznat, zda slyší Boha, nebo jen trpí halucinacemi? Může mu jeho vztah k Bohu pomoci v rozhodování?
Anselm Grün
Rozumíme-li pokorou především postoj náboženský, pak s ní jistě nebudeme spojovat negativní asociace jako např. „hrbit se“, plazit se, vyhýbat se životním požadavkům, trpět falešnou skromností, kterou se maskuje utajovaný egoismus. Pokora není ctnost, kterou bychom si sami mohli vypracovat. Je to výraz zkušenosti Boha i naší vlastní skutečnosti. Být pokorný znamená sestoupit do vlastního humusu, do vlastní zemitosti. A toto důvěrné obeznámení s humusem (který je v nás) vede k humoru. Pokračování »
W. A. Bary – W. J. Connolly
Zeptáte-li se lidí, co se odehrává, když se modlí, dostanete rozmanité odpvoědi. Někteří řeknou, že je obtížné se modlit, jiní, že je to snadné, a další zase, že někdy je to obtížné a jindy snadné. Ve skutečnosti modlitby obvykle nebývá ani obtížná, ani snadná. Není o nic obtížnější ani o nic snazší než vytvoření jakéhokoli hlubokého, trvalého a důvěryplného vztahu. Toto přirovnání je výstižnější, než by se mohlo zprvu zdát. Bavíte-li se s někým alespoň půl hodiny několikrát týdně na osobní témata, brzy zjistíte, že se buď vyvine osobní vztah, nebo je mezi vámi a dotyčným člověkem něco v nepořádku. Panuje-li mezi vámi vzájemné sdílenía přijímání nadějí, přátní, ideálů, obav a frustrací, nemůže být váš vztah jiný než osobní. Pokračování »
