Otec Poimen prosil otce Josefa: „Pověz mi, jak se stát mnichem.“ Ten mu odpověděl: „Chceš-li nalézt pokoj, když budeš dělat to či ono, vždy si klaď otázku: Já – kdo vlastně jsem? a nikoho nesuď.“
otcové pouště
Stát se mnichem znamená stát se člověkem ve své celistvosti. Slovo mnich, „monachos“ pochází od „monas“, označující jednotu, sjednocenost v sobě samém. V dnešní době se často cítíme rozerváni, jakoby rozcupováni mezi různé povinnosti, rodinu, zaměstnání, církve a svět, mezi svou zbožnost a život v sekularizovaném prostředí. Pakliže toužíme nalézt klid a vlastní celistvost, měli bychom si především klást otázku: „Kdo jsem já?“ Jsem plně tím, co právě dělám, anebo jsem při činnosti jen zčásti přítomen? Kdo opradu jsem? Hraji jen nějakou roli, anebo jsem přitom sám sebou? Sestává můj život jen z plnění očekávání druhých, anebo žiji svůj jedinečný život, tak jak ho pro mne Bůh zamýšlel? Tyto otázky mě budou přivádět vždy blíž a blíž k mému skutečnému bytí. Budou mě směřovat k mé pravé identitě, k mé autentičnosti. Duchovní cesta mě nemá vést jen k Bohu, ale i k sobě samému, k nejhlubšímu jádru mé osobnosti, k nefalšovanému jádru mé osobnosti, k nefalšovanému obrazu, který je Božím dílem.
Druhá podmínka, již zmiňuje otec Josef, aby se člověk mohl stát sebou, je nesoudit druhé. Pokud soudím druhé, prodlévám u druhých. To mi ale brání v poznání pravdy o sobě samém. Zabývání se druhými mi často slouží jako únik před ní. Svou odpovědností nás otec Josef chce vyzvat, abychom zůstávali při sobě a měli starost o cestu k vlastnímu bytí. Pak se také naše vztahy k bratřím a sestrám dostanou do správné polohy.
z knihy A. Grün, Otcové pouště, Karmelitánské nakladatelství 2002, 26-27 (kráceno)