Karmel Edith Steinové

Dne 28. června se dožívá šedesáti let filmový režisér, teoretik a pedagog Vladimír Suchánek. Dílo tohoto v českém kontextu zcela svébytného tvůrce a myslitele o filmu si připomeneme samostatným komponovaným večerem, na němž o svém vztahu k filmovému umění pohovoří sám autor. Setkání se uskuteční 25. června 2009 od 17.30 v Bio Ponrepu. Přátelé Karmelu a spol. jsou autorem srdečně zváni!

Tvorba Vladimíra Suchánka byla silně poznamenána normalizačním režimem. Po absolvování VGIKu, kde navštěvoval mj. kurzy Andreje Tarkovského – svého významného inspirátora, se nemohl po návratu do vlasti v roce 1980 v československém státním filmu naplno uplatnit, zejména pro své náboženské přesvědčení. Pro Filmové studio Gottwaldov a Krátký film Praha natáčí několik dokumentárních esejů, např. Dřevo se hudbou odívá či Elegii. V roce 1985 spoluzakládá v Olomouci ilegální Studio Velehrad, které se zaměřuje na filmy s křesťanskou tematikou. Zde realizuje množství projektů – od portrétů (např. Tomáš Špidlík), přes náročné filmové meditace (např. Svátost manželství – Matrimonium) až po celovečerní hraný film na motivy Johanky z Arku Zimní krajina s pastí na ptáky. Od roku 1986 nemůže v oficiální kinematografii působit vůbec. Pracuje jako prodavač novin, domovník a referent v olomouckém vlastivědném muzeu. Absolvuje ilegální bytový kurz teologie u prof. Josefa Zvěřiny. Sám zakládá bytový seminář a filmový klub, zaměřené na duchovní aspekty filmového umění. Publikuje v samizdatu.

Po převratu v roce 1989 má možnost natáčet pro televizi (např. hraný triptych Via Lucis), avšak jeho nekompromisní postoj v otázce nepodbízení se všeobecnému vkusu ho – podobně jako třeba Jana Němce – směřuje převážně k videotvorbě. Zároveň začíná od roku 1992 přednášet na Katedře divadelních, filmových a mediálních studií v Olomouci, kde působí dodnes. Zaměřuje se zejména na kinematografie východní Evropy, problematiku animovaného filmu a duchovní souvislosti audiovizuálního umění. Jeho mnohaletý kurz Umělecké dílo jako mystagogie nemá v českém akademickém prostředí příliš obdoby – nejen pro autorovu myšlenkovou originalitu a vhled do tématu, ale také pro schopnost slovního přednesu, který zaujal posluchače z mnoha různých oborů. Svoje úvahy později Vladimír Suchánek shrnul do dvou knih – Topografie transcendentních souřadnic filmového obrazu a A vdechl duši živou… Úvod do duchovních souvislostí animovaného a trikového filmu.  …

více viz http://www.bio-ponrepo.cz/program.html?filterYear=2009&filterMonth=6&filterDay=25&filterAction=0&filterFor=all&pid=300
… odkud jsme si dovolili přejmout i tuto upoutávku

Tento příspěvek byl publikován dne 1. 6. 2009 (Pondělí) v 7.25 v rubrice Filmový klub, Kultura. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.  Verze pro tisk .