Čemu dávám život
Thomas Merton
„Kdo jsem, když neexistuji?“ Je to absurdní otázka? Ale já jsem přesvědčený, že je to naopak fascinující a svrchovaně důležitá otázka, už pro to její jakési temné zaslíbení a proto, že odpověď na ni nemůže mi nabídnout pouhý rozum. Do takové otázky se musíme nejdříve plně ponořit, dříve než se nám podaří zachytit něco z jejího smyslu, což ovšem znamená ponořit se zcela do nicoty – nejen bojovat s myšlenkou nicoty.
Když přede mnou vyvstane tato otázka, s oním podivným mrazením, sděluje mi cosi důležitého: stává se výčitkou. Říká mi, že se příliš zabývám banalitami. Že ztrácím život hloupostmi, které neobstojí tváří v tvář zkoušce smrti. Že uhýbám před tím, za co jsem především odpovědný. Že musím začít čelit nejhlubšímu ze všech rozhodnutí, otázce smrti, tedy přijmout ohraničenost tohto života – s radostí a s vědomím, že Kristus nad ní nakonec zvítězil.
Tento příspěvek byl publikován
dne 1. 7. 2009 (Středa) v 8.21 v rubrice Duchovní doprovázení.
Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál.
Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.
Verze pro tisk
.
