Milost iluze a milost skutečného života III.
dokončení
„Věř mi, bratře, ještě jsi nepochopil sílu pokušení a jeho záludnost,“ píše Izák Syrský jednomu poustevníkovi. Ale zkušenost tě jednou poučí a „budeš před ním jako dítě, které neví, kudy kam. Z celého tvého vědění bude hromada harampádí jako u malého děcka. A tvůj duch, který se zdál tak pevně zakotvený v Bohu, tvé tak přesné poznání, tvé tak vyvážené myšlení budou pohrouženy do oceánu pochybností. Jen jediná věc ti pomůže je překonat: pokora. Jakmile se jí chopíš, všechna jejich moc ochabne.“
Pokušení proti víře, ano i rouhání, jsou dosti časté zkušenosti mystiků a všech, kdo jsou takto přivedeni až k hranicím lidské křehkosti. Takový je případ mnicha, který prožije až do krajnosti zkušenost pouště, jež je mu nabídnuta. Až ve chvíli, kdy zakusí tuto mez, je schopen položit si správným způsobem otázku o víře. Dříve byly pochybnosti o ní jen hrou pojmů a představ. Hrou, která nemůže nikdy skončit, ale stále zůstane neuspokojující. Jak píše týž Izák Syrský: „Dokud diskutuješ o pravdě, nikdy jsi ji nepotkal.“ Proto zakusí-li někdo tento ryzí základ lidské bytosti, ocitá se před Boží nepochopitelností. Potom není jiné východisko než souhlasit se skokem do neznáma a odvážit se důvěřovat, přes okamžitou temnotu. Proto uprostřed noci – která může být krátká, ale někdy se prodlouží zdánlivě do nekonečna, podle Boží milosti, podle míry každého individuálního povolání – jsme zváni dělat znovu a znovu kroky víry. V těchto okamžicích se každý kontemplativní duch stává vynikajícícm „odborníkem ateismu“. Věří? Snad Ale bez víry, jak se mu zdá. Už nic nechápe, jen jedno: Bůh, v kterého myslel, že věří, byl jen jeho vymyšlenou modlou, utvářenou podle kultury, dosud mlhavě prodchnuté křesťanstvím. Pravý Bůh, Bůh Ježíše Krista, je docela jiný. Už nejde o to dostihnout ho vlastním úsilím, rozumovým nebo jiným. Stačí nám – ale to není málo – neúnavně na něho čekat a nechat se jím uchopit v hodinu, kdy se mu zalíbí, nepředvídaně, jak tomu bylo o velikonočním jitru u jeho účedníků. Je to velikonoční zkušenost, která ovládá celý náš duchovní život.
z knihy André Loufa, V milosti Boží vybrala -sd-