Poznat vlastní nicotu
Thomas Merton
Co znamená poznat a pociťovat svou vlastní „nicotu“?
Nestačí se s nelibostí odvracet od svých iluzí, chyb a omylů, oddělit se od nich, jako by jich nebylo, a jako bych já sám byl někdo jiný. Tento způsob sebepopření je pouze horší druh iluze, je to strojená pokora, která tvrzením „já nejsem nic“ říká ve skutečnosti „toužím po tom, abych nebyl to, co jsem“.
Může to být důsledek zkušenosti s vlastními nedostatky a s vlastní bezmocností, ale žádný vnitřní klid nám nepřinese. Musíme milovat i svou vlastní „nicotu“, abychom ji skutečně mohli poznat. A milovat ji nemůžeme, dokud v ní nevidíme nic dobrého. A nemůžeme vidět, že je dobrá, nepřijmeme-li ji.
* * *
Duchovní život je především život. Není to něco, co se má znát a studovat; je to něco, co je třeba žít. /…/ Duchovní život není život úplně vykořeněný z lidského prostředí člověka a přesazený do říše andělů. Žijeme jako duchovní lidé, žijeme-li jako lidé, kteří hledají Boha.
z knihy trapistického mnicha T. Mertona Rozjímání v samotě vybrala -sd-
Tento příspěvek byl publikován
dne 10. 7. 2011 (Neděle) v 21.15 v rubrice Doporučená četba, Duchovní doprovázení.
Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál.
Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.
Verze pro tisk
.
