Modlitby tohoto věku
Erich Przyvara
Bože, nedokážeme pochopit, kde je tvoje láska, nedokážeme pochopit, kde je naše láska; neboť to, co vnímáme, co víme, co vidíme, není nic než chladná poušť, nic než ruiny v prachu a popelu, nic než nevýslovná ostuda, v níž chřadneme. Nevíme, nechápeme, nevnímáme, jak by to mohla být Tvoje láska; nevíme, nechápeme, kam se dostala Tvoje láska, která přece vešla do tohoto světa, která přece žije mezi námi ve svatostánku, která přece plane v Duchu Svatém, jenž byl vylit do našich srdcí.
Avšak, Bože, klečíme před Tebou ve svém nevědění, klečíme před Tebou ve své nevěře, klečíme před Tebou ve svém chladu, klečíme před Tebou ve svém zoufalství, klečíme před Tebou ve své revoltě. Vezmi nás, Bože, vezmi nás s sebou, neboť sami sebe neznáme; zahrň nás do své lásky, již neznáme, do své lásky, již nevnímáme, do své lásky, v niž nechceme věřit. Bože, kéž se v tuto hodinu pro nás stane skutečností nejsvětější tajemství Tvé lásky, tajemství pošetilosti Tvé lásky; nechť se nám zdá, že jsi nás svobodně objal, že jsi nás takto přijal do svého srdce.
Bože otevři svou náruč, abychom se zcela odevzdali Tvému obejmutí, abychom se zcela odevzdali božskému riziku této pošetilosti, a takto nás, Bože, Otče, Synu a Duchu svatý, takto nás zahrň do velikého žáru, velikého plamene Tvé lásky, aby se pro nás a skrze nás uskutečnilo to, čím je tvá svatá církev v nás: láska – tvoje láska, jež nezná nic jiného než svůj spalující oheň.
z knihy E. Przywary Modlitby tohoto věku, vyd. Refugium 2006.
Tento příspěvek byl publikován
dne 9. 2. 2012 (Čtvrtek) v 14.23 v rubrice Modlitby.
Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál.
Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.
Verze pro tisk
.
