Dokud mlčím
Romano Guardini
„Dokud mlčím jsem pánem toho, co v sobě nosím. Vyřknu-li však slovo, pak je dávám z toho, co je pro mne výlučné, do dosahu druhého. Vydávám je ven a tím do nebezpečí. /…/ Slovo má tělo jako člověk: obraz ze zvuku a hlasu. Má ducha, opět jako člověk: smysl, jejž zjevuje ve slyšitelném. A jako člověk má i srdce: chvění mysli, již naplňuje. Slovo je sám člověk; jeho nejjemnější, nejživější projev. Slovo je více než pouhé sdělení; je moc, podstata, tvar.“
R. Guardini: Růženec naší milé Paní, Křesťanská akademie Řím 1981.
Tento příspěvek byl publikován
dne 13. 12. 2007 (Čtvrtek) v 8.05 v rubrice Modlitba, kontemplace.
Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál.
Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.
Verze pro tisk
.
