Příliš velká láska

Jako inspiraci pro letošní postní dobu pár slov z listů karmelitky Alžběty od Trojice (1880-1906):

Prosím vás, označte všechno pečetí lásky, nezůstává nic než ona.
Jak je pravdivé, že život je velmi vážná věc: každá minuta nám byla darována, abychom se více „upevnili“ v Bohu…, aby byla stále větší naše podobnost s božským vzorem a stále hlubší naše jednota. Ale aby bylo možno uskutečnit tento plán, který je plánem samotného Boha, pohleďte na tajemství: „zapomenout na sebe, ustoupit stranou“, nepočítat se sebou, dívat se na Mistra, nevidět jiného než Jeho, přijímat týmž způsobem radost i bolest jako přicházející přímo od Jeho lásky, neboť duše pak může přebývat na velmi klidných výšinách. … Nemám strach ze své slabosti.

Svěř se Jeho lásce, Jeho „přílišné lásce“, jak ji nazývá svatý Pavel. Pravda je tak krásná, pravda lásky. „Miloval mě a obětoval se za mě.“ Hle, mé dítě, co znamená říci, že jsme v pravdě.

 

úryvky jsou převzaly z knihy A. M. Sicari, Alžběta od Trojice, Karmelitánské nakladatelství 2011.

Jeden komentář k příspěvku “Příliš velká láska”

  1. Vlado říká:

    Kto vie o čom Alžbetka hovorí ten to pochopí….

Zanechte komentář