Viktor Frankl
Jak učí logoterapie, máme k dispozici tři cesty, jimiž se lze dostat ke smyslu v životě. První je ve vytváření díla nebo ve vykonání činu. Druhá tkví v prožívání něčeho nebo v setkání s někým; jinými slovy, smysl může být nalezen nejen v díle, ale i v lásce.
Nejdůležitější je ovšem třetí cesta ke smyslu v životě: dokonce bezmocná oběť beznadějné situace, tváří v tvář osudu, který nemůže změnit, je s to překonat samu sebe, je s to vyrůst nad sebe, a tím se změnit. Člověk tak může přeměnit osobní tragedii ve vítězství. Edith Weisskopf-Joelsonová vyjádřila naději, že logoterapie “může být protiváhou určitým nezdravým tendencím v současné kultuře Spojených států, kde nevyléčitelným trpitelům je dána velmi malá příležitost, aby mohli být hrdí na své utrpení a aby je mohli považovat spíše za povznášející než ponižující”, aby tak “nemuseli nejen být nešťastní, ale nemuseli se stydět za to, že jsou nešťastní”.