Čtení ikony Koinonia
Mladý bosý mnich v chudém hábitu barev země nese na zádech starého obutého mnicha v bohatším hábitu barev nebe.
Buď ho na svých zádech nese, protože chce pomoci sobě.
Nebo ho na svých zádech nese, protože chce pomoci jemu.
Buď si mladík starce velmi váží, třeba je to jeho duchovní mistr a proto mu nabízí pomoc z toho, co dokáže a co umí, aby se sblížili a našli společnou řeč. Místo aby mladík nesl starce kupředu, vytahuje stařec mladíka nahoru.
Nebo je možné, že onen stařec je skutečně nějak nemohoucí – potřebuje odpočinek, posilu, či jen nabídnutou ruku a mladík mu nabízí z toho, co dokáže a co umí, a bere ho na svá záda, aby mu pomohl jít dál.
Podle naší zkušenosti z koinonie budou asi obě dvě varianty platit zároveň – totiž že stařec stejně jako mnich potřebuje pomoc v jednom a podle svých možností nabízí pomoc v jiném.
Nedá se rozlišit, kdo komu pomáhá. Ale smysl koinonie na ikoně i u nás stejně není v pomoci. Jde o sdílenou cestu. Tato cesta vyžaduje od obou mnichů na ikoně asi značnou námahu. Ale jen díky této námaze dávají ti dva hlavy dohromady a spojují své ruce.
A dokonce spojují i své pohledy, které tak směřují ke společnému cíli – za ikonu.
Ikona koinonie-společného života byla zhotovena ikonografickým ateliérem kláštera v Bose – Bose 13887, Magnano (BI) Itálie. Děkujeme mnišské komunitě za laskavé svolení k jejímu použití na našich webových stránkách.
