„Abychom mohli z lásky zemřít, musíme z lásky žít.“
sv. Terezie od Dítěte Ježíše
Oslavou svátku sv. Terezie z Lisieux obnovujeme po prázdninách pravidelný program na našem Karmelu. V pondělí 1.10. v 19h slavíme eucharistii, při které budou požehnány růže, pak pokračujeme malým neformálním setkáním. Eucharistii předsedá Libor Ovečka SDB.
Anselm Grün
Zacházení s myšlenkami a konkrétní cvičení sice pomáhají k uklidnění vášní a uzdravení duše, ale skutečné zdraví přináší teprve kontemplace. Tak to zakusili mniši, tak to popsal Evagrius Ponticus.
Kontemplace je čistá modlitba, ustavičná modlitba mimo všechny myšlenky a pocity, modlitba jako sjednocení s Bohem. Evagrius neúnavně popisuje modlitbu jako nejkrásnější dar, který Bůh pro nás lidi vytvořil. Důstojnost člověka spočívá v tom, že se v modlitbě může sjednotit s Bohem.
„Může existovat něco lepšího než vroucí vztah k Bohu a život strávený v jeho přítomnosti? Modlitba, která již není ničím rozptylována, je to největší, čeho může člověk dosáhnout.“
Jsem duše na vozíčku. V Bibli je řada odkazů na jakési mystické manželství mezi Hospodinem a Izraelem, Kristem a církví i Kristem a duší. Dlouho a v mnoha věcech jsem postupně zažíval, že Ježíš přijal opravdu mě. Teprve po řadě let mi ale došlo, že mě Ježíš přijal i s mým vozíčkem. On od začátku věděl, že si bere duši na vozíčku, která mnoho věcí nemůže a nedokáže. Pokračování »
V příštích měsících (3.12. 2012) se u nás na Karmelu uskuteční devátý autorský večer. Tématem, které by mělo sjednocovat jednotlivé příspěvky, je ticho. Pokud máte cokoliv (foto, obrazy, poezii, prózu, tanec, hudbu atd.), čím byste mohli aktivně přispět, dejte nám prosím vědět na karmelitky(zavináč)gmail.com (sestra denisa).
Karl Frielingsdorf
Nedojde-li k vypořádání se s vlastní minulostí a zvláště se svou klíčovou pozicí, hrozí velké nebezpečí, že se negativní klíčové zkušenosti s rodiči a s primárními kontaktními osobami přenesou na současný život. To však znamená: Můj život bude více určovat minulost, než to, že žiji a určuji svůj život já sám. Totéž platí pro můj náboženský život a mé nevědomé obrazy Boha. Tak jsou často klíčová poselství – jako například „nesmíš žít“ nebo „nestojíš za to, abys žil a byl milován“ – projikovány na Boha a proměňovány třeba v sebezničující duchovní aktivismus, který představuje neustálé přetěžování sama sebe a může vést k psychosomatickým poruchám, k infarktům nebo k tomu, že člověk sáhne po škodlivých kompenzacích, jako je alkohol, tablety či jiné návykové prostředky. Mnozí zpozorují tento začarovaný kruh a nevědomé projekce teprve tehdy, když jsou „koncích“ se svým životem a už si neví rady. Často pak v souladu se svými klíčovými poselstvími „nestojíš za to, abys a byl milován“ nebo „nesmíš žít“, nevědomky utvářejí svůj život tak, že nevyhnutelně sklouzávají zpět do své primární klíčové pozice „nestojím za to, abych žil“ a tímto způsoben sami aktivně naplňují svá klíčová poselství. Pokračování »
Karel Frielingsdorf
Klíčová pozice a klíčové slovo hrají důležitou roli při zkoumání obrazu Boha. Proto se jimi budeme zabývat podrobněji.
Co se myslí klíčovou pozicí? Klíčovou pozicí chápeme nevědomý, emocionální, základní postoj k životu, který v každém člověku vzniká ve fázi raného dětství prostřednictvím pozitivních a negativních výroků, signálů a poselství matky a otce. Život potvrzující či popírající poselství, tzv. klíčová poselství rodičů a nejbližšího okolí dítěte, vedou ke „klíčovému“ prožitku přijetí nebo odmítnutí dítěte, který se ukládá v jeho nevědomí a který již v prvních devíti měsících v matčině těle přispívá k bazální důvěře nebo nedůvěře dítěte vůči životu. Klíčové zkušenosti z tohoto období velmi výrazně ovlivňují život člověka, nikoli však nezměnitelně. Jsou-li později vědomě nahlédnuty a zpracovány, mohou být tyto hluboké emocionální vjemy z minulosti korigovány a doplněny. Pokračování »
K čemu tě mám přirovnat, můj Bože? K oceánu? To je příliš málo. Jediná kapka deště nestačí, aby zavlažila celou zemi a právě tak láska všech lidí nestačí, aby tě dost milovala, můj Bože. Ta kapka deště jsem já, ty jsi oceán. Chtěla bych mít srdce širší než země i moře, abych tě milovala.
liturgickou památku bl. Marjam Baouardy (od Ukřižovaného Ježíše) OCD slavíme 25. srpna
Mistr Eckhart
Kdybychom byli dobří a dobrý byl i náš způsob bytí, naše skutky by jasně zářily. Jsi-li spravedlivý, jsou spravedlivé i tvé skutky. Svatost se nemá zakládat na skutcích, svatost se musí zakládat na bytí, neboť to nejsou skutky, co nás posvěcuje, ale jsme to my, kdo má posvěcovat skutky.“
Mistr Eckhart
Jednou jsem řekl, že Bůh tvoří svět nyní a že všechny věci jsou v tomto dni stejně vznešené. Kdybychom řekli, že Bůh stvořil svět včera, anebo jej stvoří zítra, byl by to nesmysl. Bůh tvoří svět a všechny věci v jednom přítomném okamžiku, a čas, který uběhl před tisíci lety, je Bůh stejně přítomný a blízký jako tato chvíle. V duši, která prožívá jeden přítomný okamžik, Otec plodí jednorozeného Syna a v tom stejném rození se duše rodí v Bohu. Je to jedno rození: Otec plodí svého jednorozeného Syna v duši pokaždé, když se ona rodí v Bohu!“ Pokračování »
v rubrice Spiritualita (Texty a komentáře) najdete další poznámky z večerů četby. Během letošního roku jsme se věnovali knize Výstup na horu Karmel, v této chvíli máme dočteno do 18. kapitoly druhé knihy Výstupu. Pokračovat budeme v průběhu týdne Kontemplace a práce v Luké mezi 20.-26. srpnem…
