Karmel Edith Steinové

Pocházel ze vznešeného florentského rodu Corsini, jeho narození (v r. 1301) předcházel matčin sen o tom, že porodí syna podobného vlku, ze kterého se však stane beránek. V mládí byl Ondřej zřejmě skutečně sebevědomý, arogantní a líný floutek spíše než světec. Přesto zaslechl volání na Karmel a traduje se, že když ho chtěl jeden z jeho strýců odvést z kláštera zpátky do rodného domu pod záminkou výhodného sňatku, Ondřej mu odpověděl: „Co bych si s tím vším počal, když bych přitom neměl v srdci klid?“

Pod hábitem nosíval cilicium a nebál se žádat o almužnu ani u bran domů, kde dříve hledával se svými mladými přáteli jen povyražení. Byl vysvěcen na kněze a poslán na studia do Paříže. Při návratu do Florencie postižené velikým morem stačil podle zpráv životopisců zázračně uzdravit několik lidí.

V r. 1348 byl ustanoven provinciálem a když dva roky poté zemřel biskup ve Fiesole u Florencie, stal se biskupem. Protože se cítil nehodný takové služby, ukryl se ve vzdálené poustevně, ale jeho úkryt byl odhalen a Ondřej konečně přijal svůj úřad, ve kterém setrval 24 let. Jeho biskupská služba nebyla vůbec jednoduchá,  pro svou asketičnost a velikou horlivost pro Boží věci (zřekl se dosavadního biskupského paláce, pravidelně navštěvoval jednotlivé kostely své diecéze, bránil svobodu církve před výstřelky šlechtických rodin, staral se o to, aby jeho kněží měli dostatečnou kulturní a duchovní přípravu …) získal mnoho vlivných nepřátel, zato byl oblíben chudými. Byl také důležitým mírotvůrcem (např. při prostředkování míru v Bologni skončil ve vězení). Zemřel 6. ledna 1374, jeho tělo je pohřbeno ve florentském kostele obutých karmelitánů.

Jeho památku si florenťané připomínají 7. ledna (Ondřejovi je připisována přímluva za vítězství v bitvě u Anghiari r. 1440), karmelitánský řád 9. ledna.

Tento příspěvek byl publikován dne 9. 1. 2009 (Pátek) v 9.24 v rubrice Karmelitánská témata. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.  Verze pro tisk .