Život jsme my
Starý opát sa zvykol smiať, keď videl, ako mnísi robia čosi z povinnosti.
Přišiel za novicom, ktorý zíval na omši a povedal mu: „Mohol si radšej zostať spať.“ Mníchovi, ktorý okopával kvety tak, že sekal aj do ich byliek, povedal: „Choď si radšej umyť ruky a prečítaj si Písmo.“
A počas kázni hovorieval: „Každá pravidelnosť má tendenciu prejsť do stereotypu. Potom nežijeme, ale existencia nás vlečie so sebou. Život nám ubieha ako voda pomedzi prsty a my sme len jeho nemými svedkami. Pravidelnosť je dobrá, lebo učí disciplíne, ale zároveň je nebezpečná, lebo nás zabíja v stereotype. Učme sa preto vnímať všetko, čo sa deje. Dýchajme, rozjímajme, žime zúčastnene a naplno. Život sme my.“
z knihy Juraje Dovala Ticho (Prešov 2007)
Tento příspěvek byl publikován
dne 21. 6. 2009 (Neděle) v 19.15 v rubrice Duchovní doprovázení.
Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál.
Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.
Verze pro tisk
.
