Když se člověku ukáže…
Když se člověku někdy ukáže nová cesta k následování, k službě Boží, pak ji má v sobě uložit a nevyslovovat ji devět měsíců jako v těhotenství a teprve potom, jako kdyby rodil, ji má oznámit ostatním.
rabi Jehuda Cvi ze Stretyna
Tento příspěvek byl publikován
dne 8. 9. 2009 (Úterý) v 21.06 v rubrice Duchovní doprovázení.
Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál.
Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.
Verze pro tisk
.
9.9.2009 v 22.13
Ale když se dovede ta metafora do konce .. nemělo by to být tak, že nová cesta se ohlásí sama i bez přičinění rodičů ? Děcko přeci také svůj příchod oznámí samo svým křikem.
10.9.2009 v 8.09
Jasně, začne křičet… po těch devíti měsících… až teda nastane příhodný čas 🙂
10.9.2009 v 10.31
cloveka to chce asi povzbudit k tomu, ze ma citlive naslouchat, kdy je zrovna jaka doba.
nezda se mi to, v duchovnim zivote, vzdycky zase tak zrejme jako u kontrakci 😉
nekdy ma clovek spoustu napadu co by s tim uzasny novym co se mu naskytlo mohl udelat a tento citat nabada k tomu to nerozkecat hned na pocatku ale nechat to pekne v klidu rust a zrat a verejne se k tomu priznat az to bude schopny prezit venku. to se pak urcite samo ohlasi, pokud ale umime rozlisovat ze 🙂