Myšlenky a pocity

Anselm Grün

První mniši svou duchovní cestu chápali především jako práci s tak zvanými logismoi – devíti silami vědomí a duše. Logismoi jsou naše myšlenky zatížené emocemi, myšlenkové vzorce. Evagrius Ponticus je nazývá touhami a pudy a často je označuje za démony. Říká jim tak proto, aby ukázal sílu těchto myšlenek a pocitů. Můžou člověka ovládnout a odvést ho od jeho podstaty. Předpokladem pro boj s touhami je to, že si je připustíme. Evagrius nám radí, abychom se s nimi důkladně seznámili, ji nak s nimi totiž nemůžeme zápasit. I v našich vášních se skrývá síla. Když je potlačíme, tak nám bude síla chybět. Naším cílem není bojovat s vlastními touhami a porazit je, ale přivlastnit si na jejich úkor sílu, která se v nich skrývá, a využít ji pak pro svou cestu k Bohu. Cílem vypořádávání se s devíti silami duše je vnitřní mír, pokoj (apatheia). Ten podle Evagria znamená zdravou duši. Nejde o stav bezcitnosti, ale o stav, ve kterém jsme osvobozeni od patologického zajetí svých vášní, známe své touhy a integrujeme je do svého vztahu k Bohu. Už nás neovládají, ale slouží nám na cestě k němu.

 Jeden bratr přišel za abba Poimenem a říká mu: „Mám mnoho špatných myšlenek a ony mi působí nebezpečné boje.“ Stařec ho vyvedl ven na vzduch a řekl mu: „Rozevři náruč a chytni vítr.“ On mu řekl: „To nedokážu udělat.“ A stařec mu povídá: „Jestliže nedokážeš tohle, nedokážeš ani zabránit špatným myšlenkám, aby vstoupily dovnitř. Tvůj úkol je bojovat s nimi.“

Stav hlubokého vnitřního míru podle Evagria vzniká pod vlivem  lásky, plynoucí z plné a harmonické integrace emocionálního života. Kdo takového stavu dosáhl, je vnitřně zdravý a zralý. Jeho láska už není rušena infantilními představami nebo narcistickými tendencemi, touhou vlastnit nebo mít nad někým moc.

Kasián překládal slovo apatheia jako „čistota, ryzost srdce.“ Jestliže dovedeme pracovat se svými vášněmi, vede to ke stavu vnitřní čistoty a ryzosti, ve kterém jsme osvobozeni od vedlejších úmyslů. Jsme průzrační až ke své podstatě a k Bohu. Získáváme vnitřní svobodu. Hluboko v nás všech se skrývá touha po takové ryzosti. Většinou se ale cítíme nečistí, jsme plní různých emocí ze svého okolí, nejrůznějších přání a agresivních pocitů. Čistota srdce je předpoklad k tomu, abychom dovedli milovat jako Ježíš.

 

z knihy A. Grüna, Být úplným člověkem. Síla zralé víry.

Zanechte komentář