«
»

Co je lepší: ponořit se do svého nitra nebo překročit sama sebe?

Francisco Osuna

Kdo se cvičí v kontemplaci a má již trochu zkušenosti, je někdy na pochybách o tom, co je pro člověka lepší: ponořit se do svého nitra nebo vykročit ze sebe? Chtěli bychom zdůraznit, že obojí patří ke kontemplaci a bez kontemplativního usebrání není možno dosáhnout jednoho ani druhého. Ponoření do sebe je přitom počátkem překročení sebe. Zde se potvrzuje slovo Páně: „Kdo sám sebe ponižuje, bude povýšen.“

Tyto dvě možnosti: že se člověk ponoří do sebe přesáhne sám sebe, že se tedy duše obrací buď do nitra nebo pozvedne, jsou ony dvě věci, kterých je možno dosáhnout jen cvičením. O ty by se mělo při kontemplaci nejvíce usilovat, neboť ony srdce nejvíce uspokojí. Je však snazší ponořit se do sebe než se pozvednout. Zdá se mi proto, že se máš ponořit do sebe, i když je duše hotova k obojímu a pro oboje schopná, neboť ono přesáhnutí sebe přijde samo, aniž by ses o to namáhal, protože ono je následkem ponoření a vychází z něho čistší a duchovnější. Musíš si ovšem také všímat, kterou možnost z obou hledá tvá duše víc. Když pozorně nasloucháš, zakusíš více milosti i podpory.

Stává se též, že se duše cítí velmi dobře, jestliže neprodlévá ani v sobě, ani nad sebou, nýbrž je uprostřed jako někdo, kdo stojí u dveří a nechce ani vstoupit ani odejít. To může být dobře, nakolik zůstane myšlenková představivost nečinná a ty zakoušíš klid kontemplace. V opačném případě jsi obětí klamu. Proto se musíš raději pokoušet o usebrání ducha anebo o jeho povznesení. Jenom jej nenech bloudit kolem, nýbrž dovol, aby byl zcela v tobě nebo nad tebou, aby vždycky zachoval jednotu.

Tento příspěvek byl publikován dne 15. 6. 2008 (Neděle) v 11.59 v rubrice Duchovní doprovázení. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu. Verze pro tisk Verze pro tisk .

Jeden komentář k příspěvku “Co je lepší: ponořit se do svého nitra nebo překročit sama sebe?”

  1. OKMB-TOK říká:
    15.6.2008 v 16.47

    Zkoušela jsem to. Já nevím ale jestli je to kontemplace. Začala jsem se nořit do nitra, hned to vyvolalo pocit pokory. Pak jsem chvilku naslouchala a fakt za chvíli mě to vyneslo nad sebe. Pak byl klid a ticho a mír a současně nic, pak pár letmých myšlenek a návrat do nitra a do pokory. Jestli je to „kontemplace“ nevím, ale před 4 letmi když jsem to slovo slyšela v Dačicích a požádala jsem o vysvětlení, tak jsem pochopila, že je to něco co se nedá vysvětlit. Je to jako kdyby vám někdo vysvětloval stavbu leteckého motoru v okamžiku kdy slabikujete „Má-ma má Emu“ a 1+1 =2.
    A co vy? Jak kontemplujete vy?

Zanechte komentář