Čím to je, že jste tak klidný?
Když přemýšlím sám a neruší mne zvědavé otázky lidí, vidím například, jak úžasně se Bůh stará, jak o člověka pečuje. Jak si mne – a každého – připraví a vybaví nějakými dary. Jak to zařídí, aby se mohly rozvinout. Vždycky dřív, než se mají použít. Člověk nikdy neví, co ho čeká, ale Bůh to ví. Ani to netušíš, ale on tě na to připravuje. Jak úžasně je moudrý a laskavý a jak dovede dát dobrý konec i tomu, co zrovna moc dobré nebylo. Nechá-li tě jít chybným směrem, protože ví, že při tom nějak zesílíš, a když by to už už vedlo k něčemu hroznému, tak se ti objeví, ukáže ti chybu, odpustí a vrátí tě na správnou cestu. A ty si uvědomíš, jak moc ho potřebuješ, kam by ses bez jeho ochrany dostal. Pak se ho samozřejmě víc držíš a víc si dáváš pozor, protože začneš životu víc rozumět. Čím víc poznáváš Boha, tím víc poznáváš život a taky obráceně. Když poznáváš a pozoruješ život, vždycky si uvědomíš, jak Bůh lidi varuje a chce jejich dobro. Jenže často to nechtějí pochopit a pak si namlátí.
* * *
Uryvek z knihy rozhovorů s Václavem Dvořákem (Čím to je, že jste tak klidný? Václav Dvořák v rozhovoru s Janem Mazancem. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008.), na kterou bychom chtěli upozornit všechny, kdo hledají zajímavou letní četbu.
Mons. ThDr. Václav Dvořák se narodil v roce 1921 v Bechyni. Za války po zavření vysokých škol byl totálně nasazen v rakouském Linci, studium teologie dokončil po válce. V roce 1948 byl vysvěcen na kněze a o šest let později byl odsouzen za velezradu. Odseděl si sedm let ve Valdicích, Plzni, Českých Budějovicích a ve Svatoňovicích. Po propuštění v roce 1960 pracoval jako dělník, po roce 1968 doprovázel ke svěcení řadu významných budoucích kněží, většina z nich byla tajně vysvěcena v NDR. 
Tento příspěvek byl publikován
dne 17. 7. 2008 (Čtvrtek) v 8.45 v rubrice Duchovní doprovázení.
Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál.
Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.
Verze pro tisk
.
