Cesta člověka
Kdo neustále myslí na zlo, které způsobil, a ustavičně o něm mluví, nepřestávaje se obírat tím sprostým, co učinil, spočívá neustále v tom, na co myslí, celou svou duší úplně vězí v tom, o čem přemítá – a tak tkví celý v té sprostotě. Takový člověk se zajisté nemůže změnit, protože jeho duch zůstane hrubý a jeho srdce zkažené, a ještě je z toho smutný. Co vlastně chceš? Míchej bahno sem, míchej ho tam, přece zůstane bahnem. Zhřešil, nezhřešil, co mají z toho v nebi? Za tu dobu, co o tom hloubám, mohu přece navlékat perly, nebi pro radost. proto je napsáno: ’Odvrať se od zlého a konej dobro,’ odvrať se od zla úplně, nepřemýšlej o něm a čiň dobro. Udělal jsi něco špatného? Čiň dobro právě proto!
z knihy: Martin Buber, Cesta člověka podle chasidského učení, Votobia 1994.
Štítky: Martin Buber
Tento příspěvek byl publikován
dne 2. 9. 2008 (Úterý) v 11.23 v rubrice Duchovní doprovázení.
Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál.
Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.
Verze pro tisk
.
